Jdi na obsah Jdi na menu
 


kroj z Brna-Líšně-text

Kroj v Brně-Líšni

 Kroj se v Líšni přestával nosit na přelomu 19. – 20. století. Jedním z důvodů byla blízkost velkého města. Zpočátku kroj odkládali kroj muži, kteří pracovali v některé z brněnských továren a chtěli splynout s ostatními dělníky. Dalším důvodem zániku kroje byla 1. světová válka a následné společenské změny. Po 2. světové válce kroj přestávaly nosit i ženy. Selky zachovaly nošení tradičního esteticky hodnotného lidového oděvu až do konce svého života (70. - 80. léta 20. století) a trhovkyně prodávající na Zelném rynku zemědělské produkty oblékaly kroj přizpůsobený požadavku na pohodlnost nošení, tedy míra estetické hodnoty se změnila. Kroj v minulosti platil za obchodní značku, aby v zákaznících vzbudil důvěru v kvalitu prodávaného zboží. Líšenky v krojích bylo možno potkati na Zelném trhu ještě v 80. letech minulého století. Mezi válkami se kroj (kromě selské vrstvy) nenosil denně, ale oblékal se ke slavnostním příležitostem, na selské bály, hody, průvody a u příležitosti církevních svátků. V srpnu r. 1939 (několik dnů před vypuknutím války) se v Líšni pořádala velká Národopisná slavnost. Scény ze života venkovského lidu (hody, dožínky, líšeňská „svarba“, zrušení roboty) s občany nacvičil sběratel folklóru František Svoboda. Tato dominantní osobnost se zasloužila o zachování tradic i po válce v 50. letech, kdy vedl Líšeňské króžek národopisné a vydal publikaci Lidové tance z Líšně (1954). Další vlna zájmu o národopis proběhla koncem 60. let zásluhou členů Československé strany lidové (Josefy a Jana Ftáčníkových, kteří pořádali tradiční václavské hody. V 70. letech líšeňský kroj ovlivnila móda mini, sukně se zkracovaly, naštěstí se podařilo důsledky této módy eliminovat.

V r. 1975 byl založen Národopisný soubor Líšňáci. Soubor se zaměřuje na původní písně a tance z Líšně, sebrané F. Svobodou. Kroje se nosily zpočátku původní, podle starých krojových součástí se šily nové. Jako předloha sloužily i akvarely M. Gardavské z počátku 20. století. Krojované Líšňáky můžeme spatřit ve velkolepém průvodu každoročně v září na líšeňských hodech, v ostatkovém průvodu či na festivalu „Brněnsko tančí a zpívá“. Líšňáci jsou příkladem i pro jiné obce, které si chtějí obnovit či zachovat tradice a kroj.

Zdroj: Lidový kroj v Brně-Líšni, autor J. Trávníček ,

Webové stránky NS Líšňáci www.lisnaci.cz

 

 

                                                                                             

 

 

               

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA