Troubsko - zvyky, text
Troubsko, kroj a zvyky
Troubsko je obec národopisem mimořádně bohatá.
Zachoval se zde nejenom jedinečný kroj, ale byly zachovány nebo obnoveny i zvyky, z nichž některé jsou typické právě pro Troubsko. Dodržuje se tu ojedinělý zvyk jízdy králů, vyvolávání šerhy a stínání berana, dále se obnovily tance královniček.Původ jízdy králů není zcela objasněn. Dle mínění většiny národopisců jde zřejmě o pozůstatek jakéhosi veřejného soudu z předkřesťanské doby. Mladý chlapec byl zvolen za krále s právem rozsoudit obyvatelstvo osady ve sporných záležitostech. V novější době však tento obřad dostal žertovný ráz. Na Svatodušní pondělí chlapec vystrojený za krále projížděl se svou družinou po vesnici na opentlených koních. Šerha, nebo-li vyvolávač, jel v čele průvodu a vykřikoval o děvčatech, hospodářích i o vesnických osobnostech různé zprávy, někdy lichotivé, mnohdy to však bylo veřejné pokárání. Jednotlivé vesnice pak mezi sebou soutěžily o nejlepší jízdu králů a tak docházelo k zajmutí krále cizí družinou. Od toho se tento obřad nazývá také "Honění krále".V Troubsku se takto prováděla Jízda králů naposledy r.1880. V roce 1894 byl tento zvyk obnoven a upraven pro národopisnou slavnost a v této podobě je prováděn dodnes, jen s menším počtem koní o Svatodušních slavnostech.
Vyvolávání šerhy - početná královská družina na vymašlených koních se šerhou v čele vyjíždí po poledni do okolních obcí zvát chasu do Troubska na hody. Vrací se do dědiny pod máju, když je taneční zábava v nejlepším. Při projížďce dědinou šerha volá – Haló vy troubská děvčátka, shánějte kačátka, váš pan král jede, ať vám je nezajede…Pod májí se družina zastaví před muzikanty a šerha začne vyvolávat: Haló vy páni muzikanti, zahréte pěkně vesele, ať se panu králi a jeho družině čest a sláva děje. Potom vyvolává vtipné rýmovačky o děvčatech (hlavně milostné pletky a tajnosti). Každou začíná: Poslóchéte horní a dolní, domácí a přespolní, co vám bodo povídati, o té…vypravovati. Šerha se tak stává veřejným soudcem života na naší dědině.Stínání berana je součástí obsáhlejšího zvyku. Vesnická chasa se zejména v noci na 1.máje dopouštěla různých šprýmů, mnohdy hraničících s přestupky. Svalením viny na beránka, jeho odsouzením a stětím se mládež symbolicky omluvila za spáchané nepravosti.
Tento zajímavý zvyk, jehož vlastní kořeny jsou dodnes těžko vysvětlitelné, byl původně znám na celém Brněnsku, dnes se však dochoval pouze v Troubsku. Od roku 1894, kdy bylo stínání poprvé předvedeno formou vystoupení, prošel obřad různými obdobími vývoje a úprav.Původní stínání (i dvou beranů) bylo nahrazeno stínáním symbolickým a beran je omilostňován. Stínání předcházel obřadný mečový tanec Uherská, což v této souvislosti není odjinud známo.
Královničky jsou jedním z nejbohatších obřadních zvyků. Je to obřad velmi starý, původu předkřesťanského. Tento, kdysi posvátný, tanec souvisel s bohoslužbou, jež uctívala slunce. V křesťanských dobách tento zvyk přešel na uctívání Svatého Ducha. Tance královniček, kdysi rozšířené po celé Moravě, upadají v zapomnění již na začátku 18. století. Poslední pamětnice našla lidová sběratelka v Ořechově a v Troubsku. V roce 1894 se ještě našlo devět pamětnic, které králenské tance předváděly. Dle vyprávění stařenek se zjistilo, že v Troubsku chodily královničky naposledy v desetiletí 1850-1860. V současné době jsou tance královniček každoroční součástí hodů. (Svatodušních slavností) Původní obřad "tance královniček" začínal každoročně asi tři neděle před svatodušním pondělím. Družina mladých děvčat - královniček - chodila po vesnici a zpívala. Král šel v čele průvodu s nazdobeným májíčkem. Uprostřed ostatních děvčat šla krásně nastrojená královna, nad kterou byl nesen baldachýn nebo březové pruty. Průvod se porůznu zastavoval a král s králkou tančili pod baldachýnem. Podle toho, jak se královničky líbily, dostávaly od přihlížejících hospodyň výslužku.
Troubská svatba je selský svatební obřad obsahující vyžádání nevěsty, řazení svatebčanů, zalikování, zvyků před tabulí a říkání nad veslóženým koláčem. Obřad obsahuje i několik tanců, z nichž dva jsou nepříliš známé staré svatební tance prováděné v souvislosti s čepením nevěsty
Zdroj.www.podskalak.cz