Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kroj ze Střelic u Brna - text

Kroj ze Střelic

 

Střelice se mohou pyšnit dlouholetou tradicí hodů a krojovaných průvodů, neboť tyto se konají každoročně od 1. světové války, (pouze s několikaletou pauzou v 50. letech minulého století), až do dnešní doby.

Střelice patří národopisně do oblasti západního Brněnska. Kroj svobodných děvčat je bílý s barevnou brokátovou kordulkou a zástěrou. Do začátku 1.světové války nosily dívky na hlavě barevný vídeňský šátek a přes ramena půlku – trojúhelníkový plátěný doplněk , bohatě zdobený výšivkou.Změny ve způsobu života po 1. světové válce se odrazily i na kroji, kvůli většímu pohodlí odložily svobodné dívky šátek a chodily prostovlasé. Taky přestaly nosit vyšívanou půlku a místo ní nasazovaly kolem krku krézl, což je pruh bílé nařasené vyšívané látky, který se jednoduše připne kolem krku a převáže stuhou stejné barvy, jakou jsou převázány rukávce.Mládenci nosí tmavé kalhoty (v 19.století ještě světlé kožené)  a vestu a bílou košili, kolem zapínání bohatě zdobenou barevnou výšivkou  Po vzniku Československa začali chlapci nosit na klobouku trikolóru. Po vzniku republiky zavládlo období vlasteneckého nadšení a hledal se jednotný jakoby „národní“ kroj. Členové Sokola ve Střelicích začali oblékat na hody kroj kyjovský. Orelská mládež na hodech nosila nadále původní kroj střelický.Po roce 1948 se hody přestaly slavit úplně. Střelice měli veliké štěstí, co se národopisu týče, že v letech 1952-56 učila na tamější základní škole etnografka PhDr. Ludvíková, která má zásadní zásluhu na udržení tradic a krojů skoro na celém Brněnsku. Jejím přičiněním se hody začaly znovu slavit již koncem 50. let.PhDr. Ludvíková též zrekonstruovala půlku pro svobodná děvčata.Zda si vzít vyšívanou půlku s šátkem nebo krézl záviselo na domluvě stárek. Dnes kroj s půlkou nosí vdané ženy, svobodná děvčata krézl a jsou prostovlasá.  O střelickém kroji pojednávají některé publikace PhDr. Ludvíkové např. Kroj brněnského venkova (1990), Lidový kroj na brněnsku (1955) nebo Moravská lidová výšivka (1986).Střelické lidové písně z let 1865 – 1951 sbírala a zaznamenávala Františka Kyselová, učitelka v Ořechově, spolupracovnice Františka Bartoše a Leoše Janáčka. V letech 1978 – 1980 zařadili některé z nich, popřípadě jejich varianty ze sousedních obcí Zdenka Jelínková a Jaroslav Jurášek do svých edicí lidových písní a tanců z Brněnska. Kromě toho shromáždili místní sběratelé záznamy asi 150 lidových, školních a jiných písní ve Střelicích zpívaných a to v období od konce 1. světové války až dodnes.
Ke Střelicím se vztahují tyto písně: Ty střelický láne, Ten střelické mlén, Ta střelická dědinečka, Ta střelická mája tenká, které se zpívají dodnes.
V dnešní době dochází také k obnovení všedního kroje, pro děvčata a vdané ženy. Tento kroj, je z hlediska pohodlnosti a praktičnosti oblékán na přespolní akce. Svobodná děvčata nosí kroje z látek pestrých barev. Vdané ženy nosí barvy tlumenější. Všední kroj se skládá z jupky, sukně a bílé zástěry.Jednou ze změn mužského kroje jsou vysoké boty, které byly dříve jeho nedílnou součástí.Také se v poslední době začal obnovovat ženáčský kroj. Muži nosí kabát – lejbl, černé kalhotya boty, klobouk s červenou stuhou a bílé košile bez límečku s výšivkou kolem zapínání.. U krku mají košili ozdobenou červenou mašlí, podobně jako svobodní, ale je kratší. Ženy nosí kabátek - kacabajku, půlku nebo šátek s třásněmi, na bílých spodních sukních barevná vrchní sukně a zástěra, na hlavě vyvázaný vídeňský šátek. Od roku 2010 chodí na hody také sklepníci. Je to nově zavedená funkce stárků, kteří se starají o víno. S koštýřem chodí mezi lidmi a nabízejí. Na sobě mají chlapecký kroj bez vesty a kolem pasu ovázanou modrou zástěru. Víno s koštýřem a koštovačkami vozí na malém ozdobeném žebřinovém vozíku.Občanské sdružení – STŘELICKÁ CHASA vzniklo v roce 2010. Jeho náplní je především folklorní činnost. Snaží se o obnovení a udržení tradic. Pořádá folklorní akce jako například krojovaný ples, posezení u cimbálu. Další akce jako jsou přednášky na Základní škole, Mezichasovní turnaj ve futsalu. Dále se podílí na opravě několika křížků ve Střelicích. Někteří členové chasy se zúčastňují i různých církevních akcí např. vzpomínkové pobožnosti za oběti 1. světové války.
Chasa prezentuje pro naši obec netypické tance jako je verbuňk, vrtěná, atd.

Zdroj.Střelická chasa

Foto: Lenka Válková,www.kitsune.estranky.cz

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Modrotisk

(Lenka Válková, 11. 1. 2016 12:49)

Dobrý den, upravám to

Upřesněný popis kroje.

(Pavel KALVODA, 26. 12. 2015 19:32)

Chtěl bych poopravit popis kroje.
Ve Střelicích u Brna nikdy svobodné dívky, ani vdané ženy, nenosily nic z modrotisku, jak se píše v článku. Na jedné fotografii je totiž fotka manželského páru s dítětem, kde vdaná žena má kroj z modrotisku. Chtěl bych upozornit, že toto není střelický kroj.
Ještě pro upřesnění, vdané ženy mají verzi kroje letní-kacabajka a zimní-kabátek.
Co se týče mužského kroje, tak boty se nosily jezdecké holínky a kalhoty byly jezdecké rajtky

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA